Kateřina · Magnolie nad sukní
Velkokvětá magnolie ručně malovaná na šifonové sukni — Kateřinin oblíbený strom z dětství.
Začátek
Kateřina si byla jistá jednou věcí — chce vrstevnatou sukni. Žádný střih, který drží jako fanfára. Pohyb, lehkost, šifon. „Aby šaty tancovaly se mnou.”
Přivedla mě na svou zahradu, kde stojí magnolie, kterou zasadila s tátou v deseti letech. Strom kvete každý duben. „Když budou kvést, budu mít svatbu.”
Hedvábí
Šifon je obtížnější než satén. Maluje se na něj těžko, protože barva propíjí. Trvalo to čtyři pokusy, než jsem našla techniku — malovat ve vrstvách, každá zvlášť, sušit přes noc, znova.
Magnolie zabírá zhruba třetinu sukně. Vyrůstá z lemu jako z hlíny.
Šaty
Vrch šatů je z těžšího saténu — pro kontrast. Hladký, čistý. Sukně k němu náleží jako něco, co k tomu vrchu patří jen na chvíli. Jako rozkvetlý strom.
Lem byl ručně šitý — žádný overlock. Trvalo to dva dny.
Svatba
Magnolie skutečně rozkvetla. Kateřina svatbila pod ní. Šifon jí létal do strun kapely, do trávy, do otcových rukou, když jí dával ruku.
Po svatbě mi řekla jen jedinou věc: „Naslouchala jsi.”
Naslouchala. To je nejvíc, co můžu říct.
— Kateřina M.